Canisterapie

Canisterapie je pozitivní až léčebný kontakt psa a člověka. Existuje více definic canisterapie, jejich společným rysem však je, že pracuje s pozitivním vlivem psa na psychický i fyzický stav klienta. Pes dokáže pouhou přítomností vyvolat dobrou náladu a kde nechybí dobrá nálada, jde i uzdravování zpravidla lépe.

Canisterapie lze využít ke zklidnění a soustředění klientů ale i k jejich aktivizaci. Zejména během polohování, při kterém využíváme vyšší tělesné teploty psa a pravidelných pohybů psího těla při dýchání, lze působit přímo na fyzický stav klienta.

Canisterapie může probíhat formou individuální canisterapie s jedním klientem, skupinové canisterapie, nebo pobytové canisteprapie. Nejvíce je využívána její individuální a skupinová forma.

Než se pustíte do přípravy ke zkouškám, je důležité si odpovědět na otázku, zda se chcete canisterapii skutečně věnovat a proč.

Jde-li Vám pouze o splněnou zkoušku do sbírky nebo o prostředek k vydělávání peněz, ušetřete sebe i psa ztraceného času. Jestliže Vás ke canisterapii vábí ušlechtilejší pohnutky jako touha pomáhat a uspokojení z rozdávané radosti druhým, pak můžete být tím správným canisterapeutickým týmem.

Canisterapie je vykonávána zpravidla v dopoledních nebo odpoledních hodinách. Canisterapeuté se jí věnují ve svém volném čase, mimo pracovní dobu, dochází ke klientům pravidelně několikrát do měsíce, třeba i každý týden. Je třeba si uvědomit, že canisterapie není jako kynologický sport. Nehoníme se za výkony nebo množstvím klientů a její výsledky jsou těžce měřitelné, mnohdy je nám odměnou jen úsměv klienta nebo jeho dobrá nálada. Canisterapie je o vnitřním přesvědčení, že děláme správnou věc a pomáháme druhým.

Canisterapie nám zabere pravidelně několik hodin času, je třeba počítat s vyzvednutím a vyvenčením psa, cestou i časem na samotný výkon canisterapie a zamyslet se nad tím, jestli jsme ochotni tento čas věnovat druhým lidem.

V průběhu canisterapie musí majitel neustále sledovat svého psa, číst jemné signály, které k němu jeho pes vysílá, a musí na ně reagovat. Je důležité umět poznat, kdy pes začíná být unavený a kdy se cítí nepříjemně, v takových chvílích je nutné umožnit svému psovi odpočinek a relaxaci. Nikdy nenutíme psa do činností, které dělat nechce.

Pro samotného psa je canisterapie nesmírně náročnou činností. Nejenže se pes musí v jejím průběhu neustále kontrolovat, být v klidu, reagovat na povely majitele, ale ještě vnímá po celou dobu stav klienta a reaguje i na něj. Po canisterapii rozhodně není vhodné plánovat psovi trénink agility nebo jiné náročné aktivity. Pes si potřebuje dopřát relaxaci a odpočinek, například pohodovou procházku nebo klid v pelíšku.